MALÁ STUDIE

O NAŠÍ, ZATÍM MALEBNÉ, VESNICI

Lazinov, březen 2007                                                                                                                        Ing. Vladimír Zobač

Technický pokrok a civilizace mění původní ráz vesnic. Chceme naši vesnici zachovat jako vesnici nebo z ní chceme mít nepodařené „město“?

Naše obec Lazinov je vesnicí již od nepaměti. Různými překotnými vlivy se dostala až do současného stádia vývoje. Impulzivní, rychlý rozvoj techniky dává možnost okamžitě a nezvratně změnit naši obec k nepoznání a naprostý opak současné skutečnosti. V tomto okamžiku je velice důležité pro naši obec kvalifikovaně rozhodnout, zda jsme ochotni žít na vesnici, s jejími klady (klid, příroda, zdravé životní prostředí, malebnost, přátelské vztahy) i zápory (užší komunikace bez chodníků, bez schodišť na svazích) a zvyklosti vesnice ctít za cenu vlastních ústupků nebo vytvořit něco, co na oko vypadá jako město, ale města nikdy nedosáhne, protože stojí osaměle, s malou hustotou osídlení obyvatel, jiným způsobem života. I vesnice může být moderní ale současně si může zachovat svou malebnost a původní ráz.

Studii předkládám na základě sledování vývoje obcí, kdy je zřejmé, že stále ustupují staré původní prvky charakterizující vesnici. Nejsou v praktickém životě potřeba, mnohdy překážejí novému, modernímu, progresivnějšímu. Je to nezvratný vývoj? Na druhé straně dnes mnozí lidé čím dál častěji vyhledávají staré. Z jakých důvodů?

Vzniklé vesnice měly svoje uspořádání, svůj řád, vše mělo svůj účel a malebnost. Pohled na vesnice a žití v nich skýtalo mimoděk klid a pohodu. Dnešní člověk starý klid likviduje, ovšem na druhé straně jej vyhledává a utíká z moderního strohého, ohraničeného právě do původních obcí, kde některé staré klidové prvky ještě přečkaly. Často staré klidové zóny obnovuje nebo nově zakládá. Důvod je pochopitelný. Každý organizmus se musí nějakým způsobem regenerovat. Při dnešní vysokém duševním a fyzickém pracovním vypětí vesnice nabízí odpočinek.

Vývoj ve staré části naší obce se po vybudování vodní nádrže zastavil. Podle pamětníků, trvale bydlících občanů ubylo a tento trend stále pokračuje, avšak staré domky nezůstaly opuštěné, jako k tomu dochází v jiných obcích. Slouží městským obyvatelům k rekreaci a odpočinku. Tito lidé zachovávají a obnovují původní prvky vesnice. Při citlivých zásazích do dřívějšího rázu vesnice je možné zachovat klidový a odpočinkový charakter obce a přitom využít moderních prvků bydlení.

Obchod i místní pohostinství se vždy nacházelo z důvodů praktických i kulturních někde uprostřed vesnice. V naší obci je však v současné době centrum občanské vybavenosti umístěno mimostředně na okraji, kam je nejobtížnější dostupnost dopravy. Zásobovací vozy překonávají při dopravě zboží klidový prostor v úzkých uličkách a tím jej narušují svojí přítomností. Řešením je zřízení překladních míst obchodu a pohostinství v jiných, přístupnějších místech obce. Příkladem může být umístění buňky u staré hospody nebo vytvoření překladního místa z části autobusové zastávky. Dodavatelé by jistě tuto změnu uvítali. Trvalé osídlení se v naší obci posunuje do jiných hranic, mimo starou zástavbu. Proto i vybavenost obce by se měla posunout za občany. Jednou možností je vrátit obslužnost obce zpět do budovy staré hospody. Toto místo bylo po vybudování přehrady vhodně zvoleno podle předpokládaného rozvoje obce, což se dnes po třiceti letech potvrzuje. K budově staré hospody navíc vede i vhodná komunikace.

Bylo by vhodné, kdyby stará část obce zůstala v původní podobě, včetně komunikací. Ty potřebují opravit, ovšem pouze nenásilnou formou se zachováním všech nynějších prvků, bez necitlivého vnášení nevhodných konstrukcí, jako jsou betonové opěrné zdi, prefabrikované opěrné zdi, obrubníky, balené povrchy asfaltu, zámková dlažba.

Do staré části obce pro udržení jejího charakteru by měl být zakázán vjezd vozidel těžších 3,5 tun. V dnešní široké nabídce dopravy prodejců není toto omezení překážkou.

Pro budování opěrních zdí by bylo dobré volit přirozené materiály. Dosavadní trendy betonových zdí, jako je možno sledovat v okolí Lazinova, v Dolním Poříčí (obr.1.) nebo ve Křetíně (obr.2.,3.,4.) jsou pro původní okolí nevhodné. Takto budou po krátké době vypadat i betonové zídky z prefabrikovaných tvárnic (obr.5.,6.) Navíc rovné plochy zdí přímo vybízejí k volné tvorbě sprayerů. Kamenné zídky mají také svůj ekologický význam (obr.7.,8.,9.) V případě jejích deformace se nenáročně rozeberou a z téhož materiálu jsou postaveny nové, bez vzniku jakéhokoli odpadu (obr.15.). Uvedenou recyklaci však není možné provést s betonovými monolity či prefabrikovanými dílci (obr.16.). Ty nemají zdaleka takovou odolnost k přírodním vlivům jako původní materiály a do budoucnosti, po ukončení své trvanlivosti, zatíží obec velkým množstvím nevhodného odpadu. Výhodným řešením je ponechat opěrné zídky stávající a pouze je poopravit původním materiálem (obr.10.,11.,12.,13.). Stojí zde rozhodně sto let a nevykazují změn, pokud nejsou svévolně ničeny při výkopových pracích např. pro pokládku plynového a vodovodního vedení. Po těchto pracích již zídky nejsou většinou vráceny do původního stavu. Při budování nových zídek by bylo možno použít horninu svor, (obr.14.), která se přímo v Lazinově nevyskytuje, ale v Horním Poříčí je již hojně zastoupena. Její barevnost je velice blízká zdejší opuce, avšak pevnost a odolnost mnohem vyšší. V současné době se často opět staví opěrné zdi bez použití pojiva.

Celkovému zlepšení vzhledu obce přispěje odstranění nánosu zbytků zimního posypu, hlíny a prašných nečistot z krajnic vozovek. Dnes je tato krajnice šikmá, porostlá trávou. Po jejím vyčištění a znovu obnovení travnatého porostu dojde k celkovému rozšíření cest i pro chodce (obr.27.,28.). Travnatý pruh volně přecházející ve vozovku má také samočisticí schopnost. Na něm se uchytí minerální i biologické nečistoty, samovolně zarostou trávou a tím¨rychle mizí (obr.23.,24.,25.,26.,30). Čas od času se nashromážděná vrstva musí odvézt. Šířka stávajících komunikací je dostačující, protože umožní neomezený průjezd i těžkých aut T 148 s jeřábem. Z toho lze usoudit, že obec je v současnosti přístupná v případě požáru i těžké hasičské technice. Parkování svých vozidel by si obyvatelé i chalupáři měli zajistit na vlastních pozemcích, aby uličky zůstaly volné a tím se vytvořil prostor pro možnost zastavení případným návštěvníkům. Při pořádání větších sportovních akcí zorganizovat parkování vozidel na odstavné ploše při odbočce do obce. Stejně tak i parkování rybářů.

Oddělení komunikace od sousedícího travnatého pruhu vyvýšeným obrubníkem není příliš šťastné ani pro automobily ani pro chodce (obr.17.,18.). Omezuje v úzkých uličkách pohyb a ztěžuje zimní údržbu (obr.19.,20.). V současné době dodávané betonové obrubníky jsou velmi nekvalitní (obr.21.,22.), jednoduše se ničí koly najíždějících aut, což je častý jev zejména v úzkých uličkách. Rozdělení a zbytečné zpevnění ploch (obr.24.,18.,31.) zabraňuje vsakování dešťových srážek a nadměrně urychluje jejich odtok do vodotečí.

Cesty v naší obci jsou na pohled nehezké, však pevnost je již 30 roků stále stejná. Lze tedy předpokládat, že při uskutečnění níže uvedených opatření, budou pro provoz dostačující. Jejich oprava by spočívala ve srovnání svršku odfrézováním tak, aby nový povrch vozovky byl ve stejné výšce jako původní. Vrchní vrstva vozovky by byla vytvořená penetrací, která je vzhledově vhodnější formou povrchu než balená vrstva asfaltu (obr.31.) Penetrovaný povrch je totiž pohledově i hrubostí struktury bližší původním starým cestám, než hladká, kompaktní, jednobarevná, pohledově tvrdá plocha bez svrchní struktury. Hrubost povrchu penetrace není větší než hrubost spár zámkové dlažby nebo dlažebních kostek.

K pěknému vzhledu obce nemalou měrou přispívají jednoduchá samozřejmá opatření, jako odstranění autovraků, dřeva, stavebního materiálu a dalších skládek z veřejných ploch a uschování popelnic na vlastní pozemky tak, aby nenarušovaly vzhled obce. Tím se také usnadní údržba veřejných prostranství, sečení trávy tak jak probíhalo v minulých letech.

Záleží jen na nás, jak pěknou budeme mít naši vesnici.